Homeopatie medicína 3.tisíciletí nebo šarlatánství?
Mnoho lidí v dnešní době bývá rozčarováno z dlouhotrvající, často bolestivé a málo efektivní klasické léčby svých potíží, a proto hledá alternativní možnosti. Jednou z nich je i homeopatie. Zkusme se teď na ni blíže podívat.
Názory na homeopatii se velice různí, většinou podle osobních zkušeností či přesvědčení jednotlivých lidí. Podle toho lze společnost rozdělit do několika skupin:
1. „zásadní odpůrci“ – většinou jde o lidi, kteří svůj názor opírají o přesvědčení „a priori“ – osobních zkušeností nemají, nemohou mít, protože by se přece nikdy nesnížili k tomu, aby něco tak „ nesmyslného“ zkoušeli. Je přece jasné, že v léku nic není – tak to nemůže fungovat a basta, konec diskuse!
2. „nevím, neznám, ještě jsem se s tím nestkal“ – do této skupiny, bohužel, patří v Čechách většina populace, neboť homeopatie, ačkoli věda přes 200 let stará, se u nás teprve „zabydluje“. V dobách komunistického budování světlých zítřků byla na indexu a naši lékaři se o ní na fakultách nedozvěděli vůbec nic. V tomto ohledu se situace na akademické půdě příliš nezměnila dodnes.
3. „zkoušel jsem, ale nepomohlo“ – ne příliš velká skupina lidí, ale většinou lidé, co jim známý dal lék co dostal od homeopata na bolest hlavy – a ono jim to nepomohlo. Velkým úskalím homeopatie je, že na stejnou nemoc 10 pacientů potřebuje 10 různých léků a není jednoduché ten správný lék nalézt. Takže fakt, že mi jeden lék nepomohl neznamená, že homeopatie nefunguje, ale že potřebuji lék jiný.
4. „znám, dávám to dětem na kašel“ – většinou se jedná o skupinu starostlivých matek, které brzy zjistí, že antibiotika nejsou samospasitelná a začnou hledat pro svá robátka nějakou šetrnější léčbu. Brzy zjistí, že od té doby, co dětem na horečku místo Paralenu dávají Belladonu – jsou děti rychleji z nemoci venku a antibiotika již téměř nepotřebují.
5. „znám, postavila mne opět na nohy“ – sem patří lidé, kteří měli to štěstí, že našli dobrého homeopata a ten jim pomohl vyřešit jejich dlouholeté, chronické obtíže. Takoví lidé nepochybují o homeopatii – zažili na vlastní kůži „zázrak minimální dávky“ a jejich zdraví se dramaticky zlepšilo.
Homeopatii objevil před více než 250 lety německý lékař Samuel Hahnemann. Jako lékař byl rozčarován tehdejšími léčebnými postupy, které pacienta víc oslabily, než ozdravily. Když onemocněly jeho vlastní děti, začal jim léky ředit – a tak zjistil, že tyto naředěné a protřepané léky nejenže působí, ale nemají takové vedlejší účinky jako neředěné. Pečlivým studiem položil základy celého systému, na kterých stavíme dodnes. Od té doby se vyzkoušelo mnoho nových léků, mnoho homeopatů po celém světě přidalo „svoji hřivnu“. Dnes máme k dispozici přes 2000 dobře odzkoušených léků, repertoria v počítači, stovky materií medik.
Čím homeopatie léčí? No přece homeopatickými léky. Ty se vyrábějí z nejrůznějších látek – bylin, nerostů, minerálů, chemických sloučenin, produktů nemoci, … – triturací (tření původní látky a mléčného cukru), ředěním (1 díl látky + 99 dílů vody) a protřepáváním. Takže lék v ředění 9CH byl 9x zředěn a protřepán v poměru 1:99. Odpůrci homeopatie mají úplnou pravdu, že v léku od ředění 15 CH a vyšším (30, 200,…) není ani molekula původní látky. Jak to, že to tedy léčí? Je třeba si uvědomit, že zde neléčíme pomocí chemie, ale pomocí informace! Protřepáváním a ředěním se z původní látky uvolní informace v ní obsažená a ta se pomocí paměti vody předává dál a každým dalším protřepáváním sílí.
A teď se dostáváme k opravdové záhadě, k tomu čemu se říká „zázrak minimální dávky“. Jak to léčí? Abychom si to mohli představit, potřebujeme připustit, že mezi živým a mrtvým člověkem je jeden podstatný rozdíl – a to je život – neboli životní síla, která oživuje tělo, harmonizuje jeho pochody. Dokud proudí jak má, nic se neděje – člověk je zdráv, vše funguje, nic mu nechybí. Jakmile však dojde (ať již vlivem stresů z práce, okolí, nákaza viry a pod) k jejímu „vychýlení“ začne se člověk cítit nedobře, něco se začíná dít, na fyzickém těle se to dříve či později projeví nemocí. Dokud životní síla funguje člověk žije. Když přestane fungovat – člověk umírá. A právě tato životní síla má schopnost si „přečíst“ informaci obsaženou v homeopatickém léku – a podle ní se „napravit“. To je ten důvod, proč je homeopatie schopna pomoci pacientům i s chronickými nemocemi, migrénami, depresemi a pod.
Nebojte se i vy vyzkoušet zázrak minimální dávky. Nebudete sami, komu homeopatie za více než 2 století své existence pomohla. Mezi jinými homeopatickými pacienty najdeme mnoho vědců (roku 1849 zachránila život Darwinovi), 7 papežů (čtenáři jistě znali Jana Pavla II), rodinu Rockefellerovu, Tonyho Blaira i Britské královny, Mahatmu Gandiho, Matku Terezu a nepřeberné množství dalších lidí známých i neznámých, vzdělaných i prostých ze všech světových kontinentů.