Je homepatie jen obchod s iluzí?

Je homepatie jen obchod s iluzí?

V 18.století opravdu byla medicína v žalostném stavu a tehdejší léčebné postupy připomínaly inkvizici a její právo útrpné více než co jiného. A v této době lékař Samuel Hahnemann experimentálně objevil a posléze detailně rozpracoval zákonitosti léčby ve svém Organonu léčebného umění. Kdo si dá tu práci a přečte jej, zjistí, že jsou zde popsány zákonitosti léčebné metody od prvotního určení co je to nemoc, co je třeba léčit až po to jak to udělat, aby se pacientovi navrátilo zdraví co nejšetrněji a trvale. Tento svůj systém nazval homeopatií, právě proto, že je založena na léčení podobného podobným. Co je na celé knize nejpozoruhodnější, je její nadčasovost. Sotva dnes někdo čte lékařské postupy té doby, na tož aby se jimi řídil, ale podle základů položených v Hahnemanově Organonu postupují homeopaté na celém světě dodnes. Jedná se o ucelenou léčebnou metodu, která má jasně stanovený cíl i postup jak ho dosáhnout. Cílem není nic menšího než vracet nemocným zdraví (§1) či jak si můžeme přečíst v §2 „Nejvyšším ideálem léčby je rychlé, nenásilné, trvalé obnovení zdraví, nebo odstranění a zničení nemoci v celém jejím rozsahu, a to co nejkratším, nejspolehlivějším způsobem, na základě jasně pochopitelných principů.“

Hahnemann naprosto nepopírá fyziologické procesy v těle a jeho vědomosti o nich jistě odpovídaly době, ve které žil. Nikdy také o homeopatických lécích netvrdil, že by ovlivňovaly přímo je a už vůbec ne chemickou cestou. Když se opět vrátíme k jeho Organonu, dočteme se v §9 „Ve zdravém stavu je člověk ovládán duchovní životní silou (autokracií), která hmotné tělo (organismus) oživuje v podobě dynamis a udržuje všechny jeho části v obdivuhodně harmonickém souladu pocitů a činností, ….“ A dále v §10 „Hmotný organismus není bez této životní síly schopen pocitů, činnosti, zachovávání sebe sama, …“

No a právě tato nehmotná, ale velmi důležitá síla, nebo-li dynamis, je tím místem, kde se rozhoduje o nemoci a zdraví. Když je vše v pořádku, dynamis udržuje naše tělo v obdivuhodně harmonickém souladu. Dojde-li však k poruše v jejím proudění, člověk to začne pociťovat na svém těle jako nemoc. Příčiny mohou být různé – přílišný stres, úmrtí v rodině, infekce, rozchod s partnerem, ztráta zaměstnání, strach,…..

Chceme-li léčit člověka, potřebujeme léčit jeho dynamis – životní sílu, neboť to ona je zodpovědná za zdraví i nemoc každého z nás. No a k léčení nehmotné dynamis potřebujeme nehmotné léky. Potřebujeme dodat správnou informaci a to ve formě, jakou si je dynamis schopna přečíst. No a byl to právě Hahnemann, který zjistil, jak z různých hmotných látek získat informace v nich obsažené. Dodnes není věda schopná dokázat jak je možné, že to funguje, ale to je její problém, ne homeopatie či homeopatů. Pravda zůstane pravdou, ať se rozhodnete jí věřit nebo ne. Jenom lež potřebuje, aby jí lidé věřili, jinak by zanikla. Stejně tak homeopatie nepřestane léčit jenom proto, že jí někteří vědci nevěří. To je vcelku jejich věc.

A námitka placeba? Pro mne jako pro homeopatku, je to opravdu veliká, veliká škoda, že placebo hraje v homeopatické praxi tak malou roli. Bylo by krásné jen sedět, mile se usmívat, dávat všem ze stejného pytle malé cukrové kuličky a všichni by se vlivem placeba cítili lépe. Fakt je mi dost líto, že to takhle nefunguje. Dost se musím namáhat a pěkně se nadřu a zapotím, než se mi podaří najít správný lék. O letech studia nemluvě. Škoda.

2018-02-20T10:31:52+00:00